Vítejte v Zoo Kontinentů. Zoo je členěna na kontinenty a tak můžete za 1 den projít v podstatě celý svět mimo Antarktidu. To vše doplňují etnografické prvky, zajímavé expozice a v zimních obdobích se můžete zahřát ve vyhřívaných pavilonech. Od roku 2017 je součástí zoo i expozice pravěku.

__-------______

hrad Bítov

Pondělí v 16:22 | Maty26 |  Tipy na výlet
Včera jsme navštívili hrad Bítov. Původně jsme chtěli na Cornštějn, ale ten byl relativně daleko a naši a sestra by to neušli. Ještě 600 m před hradem je penzion Rumburak, kde nalezneme restauraci, wc, hotel, rozhlednu a další. Před penzionem jsou 2 obrovské sochy krkavců od Michala Olšiaka. Hotel byl postaven v roce 2004, rozhledna mezi roky 2008 a 2009. Je vysoká 30 m, vede na ní 146 schodů (pro mě polovic, protože to beru po 2 schodech :D ) a její nadmořská výška je 504 m n m. a platí se zde vstupné. Já tam nechtěl, protože se hrozně bojím výšek. Ale naši mě nakonec přemluvili, abych šel taky. Sice jsem se celou dobu držel při zdi, ale myslím, že fotky vypadají dobře. :D Kousek od Rumburaka je minizoo, kde můžeme vidět kachny, kozy, ovce, prasata, koně, psi, křepelky, bažanty, perličky a jiné domácí zvířata. Nejzajímavější byli emu a liška, které mi bylo líto, protože byla zavřena v malé králikárně. Pak už následoval hrad. Já se moc netěšil, protože hrady a zámky mě nebaví, avšak byl jsem velmi příjemně překvapen, protože to je zámek s velkou zoologickou sírkou (ale to předbíhám). Objednali jsme si 1 okruh prohlídky (15:10 - poslední prohlídka v ten den). Průvodce byl příjemný a dovolil mi i fotit. :) Jako pár zajímavostí z prohlídky bych zmínil například iluzivní malby, což bylo v té době velmi moderní, pěkné a upravené místnosti, brnění na koně i s rytířem, někdy až kýčovité lustry (viz. stromek, který uvidíte v galerii) a nádherný výhled z oken. Dokonce jsme se dostali na jeden balkón, což bylo super. Druhá část prohlídky byla o zoologii. Hrabě Haas miloval zvířata a tak založil jednu z prvních soukromých zoo v ČR. Zvířata skončila po smrdi vycpaná v jeho sbírce. První místnost se věnuje převážně evropským ptákům a je opravdu obrovská. V druhé nalezneme exotické ptactvo (z těch zajímavějších například rajka, arassari, široká sbírka kolibříků a papoušků), na stěně visí hlava například zebry a lva. Na stropě je obrovská kůže hroznýše královského. Také zde nalezneme širokou sbírku mušlí mezi nimi je například i loděnka. Další místnost je velmi známá, jistě jste o ní slyšeli. Jsou zde vycpaní psi. Celkem jich tu je 49 a jedná se tak o největší sbírku v Evropě a dost možná i na světe. Je zde například i stájový pinč, který je dnes již vyhuben. na stropě opět nalezneme hadí kůži tentokrát však z krajty. V následující místnosti je vycpaná lvice (kvůli které si muselo brát panstvo holinky, protože ráda kousala boty), tygr, levhart a nějaká koza. Ve vitríně zde uvidíme například ptakopyska a luskouna. Myslíte, že je to bizarní? Tak to jste neviděli následující místnost! Nalezneme zde obří hlavu kance, rodinu medvědů, ale také kočky s čepičkami, veverčí veselku a další bizarnosti. Hrabě Haas totiž koupil hrad v aukci a přes českou národnost, se nikdy česky nenaučil a mluvil německy, proto ho šlechta neuznávala, tak se uzavíral mezi sebe a svá zvířata. Na to, že se nikdy nenaučil česky doplatil, protože ho kvůli tomu zabili ve 2. světové válce. Jako poslední vycpaninu uvidíme poníka, kterého hrabě koupil v cirkusu a rád pil pivo. Jednou si zlomil nohu a tak byl utracen, bylo to jediné zvíře, které nechal hrabě utratit. Údajně poník dodnes straší a hledá po večerech pivo. Prohlídku zakončíme v psí kuchyni. Ano, hrabě miloval své psy tolik, že měli vlastní kuchyni. Také vlastní služebnictvo, které se o psy staralo, každý týden měnili slámu, umývali je černým šamponem (každý měl dokonce ručník s vyšitým jménem) a také měli denní rozpis, kde bylo napsané v kolik se venčí malé plemena, v kolik velká a tak dále. Takže ač jsem se vůbec netěšil, tak mi skoro hodinu a půl trvající prohlídka utekla velmi rychle. Nakonec bych ještě dodal, že v okolí hradu je přírodní rezervace U doutné skály.

 

Nosorožec sumatránský - severní

14. června 2017 v 16:32 | Maty26 |  Čtvrtohory


Latinský název: Dicerorhinus sumatrensis lasiotis
Jiné české názvy: nosorožec sumaterský, nosorožec polopancéřový
Výskyt: Indie a Bangladéš
Biotop: džungle, mokřady a travnaté plochy
Délka těla: 230 - 320 cm
Výška v kohoutku: 110 - 140 cm
Váha: 1 t

Způsob života: samotáři, občas se sdružují do párů

Potrava: Potravu vyhledávají převážně brzo ráno a k večeru, tvoří jí listy, větvičky a plody s bambusovými výhonky.

Vyhubení: Severní poddruh nosorožce sumaterského byl objeven roku 1872 a v roce 1997 byl prohlášen za vyhynulý. Ostatní poddruhy nosorožce sumaterského (východní a západní) jsou kriticky ohroženi. Jejich počet se pohybuje okolo 300 jedinců.

Rozmnožování: Samice rodí 1 mládě po 15 až 16 měsících březosti. Pečuje o něj minimálně 2 roky.


Zajímavosti:
- Severní poddruh byl ze všech poddruhý nosorožce sumaterského největší, měl nejchlupatější uši a nejdelší rohy.
- Nosorožec sumaterský je nejbližší žijící příbuzný nosorožce srstnatého.
- Mláďata jsou více chlupatá než dospělci.
- Je jediným asijským nosorožcem se 2 rohy.
- Podobně jako ostatní nosorožci má dobrý sluch a čich, ale zrak má velmi slabý.

Měřítko: 1:27

Tito nosorožci jsou jako všechna zvířata v pravěké expozici domácí modely, tyto však nejsou moje práce, ale práce mého kamaráda Víťi - jeho blog.


Zdroje: anglická a česká wikipedie

Trilobiti

11. června 2017 v 13:27 | Maty26 |  Prvohory

Popsané druhy: bylo popsáno 17 000 druhů
Význam jména: 3 laloky (podle stavby jeho těla)
Velikost: 1 mm - 90 cm
Období: Kambrium až Perm, před 530 - 251 mil. lety
Výskyt: celý svět, v Česku například oblast Barrandien
Potrava: menší druhy dendrit (materiál v kalu u dna), větší lovili například jiné trilobity.

Prvohory byly obdobím trilobitů. Vyvinuli se na začátku prvohor (v Kambriu) a vyhynuli až na konci prvohor při permském vymírání. Jednalo se o mořské živočihy, většinou žijící při dně. Pohybovali se spíše kráčením než plaváním. Při nebezpečí se mohli zklubit do klubíčka (jako třeba některé svinky). Mezi jejich nepřátelé patřili například hlavonožci, dravé ryby a členovci (třeba anomalocaris a mořští štíři).

Zdroj: Wikipedie
 


pěstební pokus: mango

9. června 2017 v 16:01 | Maty26 |  Teraristika a botanika
Jak víte miluji rostliny a to obzvláště t tropické. Na facebooku jsem viděl fotky manga a tak jsem to zkusil taky. :) A 18.5. jsem si koupil mango, snědl ho, vyloupl pecku a zasadil do vysokého květináče. 6.6. jsem nalezl nějakou hroudu a tak jsem jí "odmetl" a tam, mango! A roste jak o život! Však posuďte z fotek :) Dělá mi radost.

18.5. - rozlousknutá pecka


Liopleurodon

4. června 2017 v 11:49 | Maty26 |  Druhohory

Popsané druhy: L. ferox, L. pachydeirus, L. rossicus
Význam jména: zub hladké strany
Délka lebky: 1,5 m
Období: střední až svrchní jura, před 160 - 150 mil. lety
Výskyt: Německo, Francie, Velká Británie
Potrava: zejména žraloci

Měřítko: 1:33 (měřeno podle lebky)

Byl to vytrvalý plavec, který dokázal prudce zrychlit. Útočil ze zálohy a lovil převážně žraloky. Je pravděpodobné, že zvládl zachytit i jemné pachy jako třeba dnešní žraloci. Nejspíše neměl moc přirozených nepřátel. Jeho celá kostra se nenalezla a tak není jeho celková délka dosud jistá, vědci ale usuzují podle jeho lebky dlouhé 1,5 m, že mohl dosahovat velikosti okolo 6 m, někteří vědci tvrdí, že dokonce i 10 m. V putování s dinosaury byl vyobrazen dokonce 25 metrů dlouhý a 150 tun vážící a uváděn jako největší dravec všech dob. Avšak toto tvrzení není příliš pravděpodobné. Jméno dostal podlo toho, že měl zuby, které byly z jedné strany hladké.

Zdroje: Wikipedie, význam jména z blogu praveka-zvirata.webnode.cz

Orangutan sumaterský

1. června 2017 v 16:28 | Maty26 |  Asie

Latinský název: Pongo abelii
Výskyt: ostrov Sumatra v Indonésii
Biotop: tropické lesy - stromové patro
Věk: v přírodě 30 - 45 let v zoo až 60
Velikost: samci 140 cm, samice 90 cm
Váha: samci 90 kg, samice 45 kg

Způsob života: v dospělosti žijí samci samotářsky a samice také samotářsky, nebo v menších skupinách i s mláďaty.

Potrava: části rostlin, plody

Ochrana: kriticky ohrožený druh (CR)

Rozmnožování:
Po 233 - 265 denní březosti samice rodí 1 mládě, které se pevně drží na břiše samice. Orangutaní matky jsou velmi pečlivé a starostlivé. Mládě u ní zůstává 3 roky, poté až se rodí další mládě. V 7 letech se mláďata osamostatňují.


Zajímavosti:
- Orangutani používají velké listy jako deštník, pod který se schovají, když prší.
- Dříve obývali orangutani celou Jižní Asii v počtěch stovek tisíc.
- Jsou to největší stromoví savci. Na zem slézají neradi.
- Každý jedinec si na spánek i odpočinek staví pohodlné hnízdo.
- Orangutani jsou klidná a mírná zvířata, která nevyhledávají konflikty.
- Hrdelní vak samcům slouží ke zvukovému označení svého teritoria.
- Orangutan znamená v překladu z malajštiny "lesní muž"
- Ze všech lidoopů má orangutan nejkratší zadní a nejdelší přední končetiny (rozpětí až 3 m).
- V součesné době jsou orangutani hodně ohroženi vypalováním lesů, kvůli pěstování palmy olejné pro palmový olej.

liopleurodon: mořské monstrum v mojí dílně

27. května 2017 v 21:41 | Maty26 |  Pohled do mé dílny
Liopleurodon patří mezi mé oblíbené druhohorní živočichy a tak jsem se rozhodl, že si jednoho do pravěké expozice vymodeluji. A tak jsme se do toho pustil. Hlava se mi celkem povedla ( i když by samozřejmě mohla být i lepší), ale tělo jsem mu už jednou zvětšil. Teď je již vypečený, ale tělo ještě zvětším. Nejen proto, že mi při pečení vznikla za pravou zadní ploutví bublina. Možná trochu upravím i hlavu, přesněji spodní čelist. Práce je ještě spousta, ale myslím, že by to mohl být celkem pěkný modýlek. Co myslíte?


Tukan krátkozobý

26. května 2017 v 20:32 | Maty26 |  Amerika

Latinský název: Ramphastos sulfuratus
Výskyt: Střední a Jižní Amerika - od Severního Mexika po Venezuelu a Kolumbii
Biotop: tropické, subtropické a nížinné deštné lesy do výšky 1900 m.n.m.
Věk: až 20 let
Velikost: 42 - 55 cm
Váha: 380 - 500 g

Způsob života: hejna po 6 - 12 jedincích, osamoceně jen výjmečně

Potrava: plody, bezobratlí a dobrní obratlovci

Ochrana: málo dotčený (LC)

Rozmnožování: Samice snáší obvykle 2 - 4 bílá vejce. Rodiče se na vejcích střídají po dobu 15 - 20 dní. Mláďata vylátají z budky/dutiny stromu okolo 8 až 9 měsíce. Pohlavně dospívají ve 3 - 4 letech.


Zajímavosti:
- Zobák tukana tvoří asi 1/3 jeho délky (12 - 15 cm).
- Tukani nejsou dobří letci, většinou se pohybují přeskakováním z větve na větev.
- Jsou velice společenští, dokonce spolu spávají v jedné dutině.

Zdroj: Chov zvířat

Velociraptor

23. května 2017 v 18:13 | Maty26 |  Druhohory

Popsané druhy: v. mongoliensis, v. osmolskae

Význam jména: Rychlý lupič
Velikost: 1,8 - 2,1 m
Váha: 20 kg
Období: svrchni Křída, před 75 - 71 mil. let
Výskyt: Mongolsko
Potrava: masožravec, lovil ve smečkách

Měřítko: 1:26

Velociraptor měl i jako ostatní raptoři na zadních končetinách srpovitý dráp, kteý měřil kolem 6 cm. Lovil a žil ve smačkách. Potravu mohl mít rozmanitou, od menších savců, před mláďata dinosaurů až po dospělé dinosaury jako byl třeba protoceratops. V roce 1971 byla objevena zkamenělina 2 koster zaklesnutých do sebe - jednalo se o velociraptora a protoceratopse. V průběhu jejich boje je nejspíše přikryla písečná bouře.
Velociraptor se proslavil zejména svou rolí v jurském parku a jeho pokračováních. Ovšem zde je značně zkreslený. Je vyobrazován s výškou přes 2 metry, vysokou inteligencí a velkým apetitem. Avšak velociraptor dosahoval velikosti spíše statného psa (výška kolem 80 cm). Velociraptorům z jurského parku více odpovídají rody deinonychus nebo utahraptor.

Zdroj: Wikipedie

Rys iberský

22. května 2017 v 19:20 | Maty26 |  Evropská fauna

Latinský název: Lynx pardinus
Jiné české názvy: rys pardálový
Výskyt: Pyrenejský poloostrov - Doñana a Sierra Morena
Biotop: křovinatá středomořská krajina
Délka: 0,8 - 1 m (samci jsou větší než samice)
Váha: 7 - 14 kg

Způsob života: samotář, má teritorium o rozloze 10 až 20 km2

Potrava: masožravec, specializuje se na lov králíků divokých

Ochrana: ohrožený druh (EN)

Rozmnožování: Samice rodí mláďata mezi 3. až 8. rokem života. Páření probíhá v lednu nebo únoru, mláďata se rodí nejčastěji v březnu po 65denní březosti. Většinou se jedná o trojčata, často však nepřežijí všechna. Matka je kojí 10 týdnů. Od 4. týdne začínají přijímat masitou stravu. Noru opouštějí ve věku 2 až 3 měsíců, ale dalších 7 měsící zůstávají s matkou. Vě věku 1 až 2 roků si hledají nové teritorium.


Zajímavosti:
- Jsou většinou monogamní.
- K jejich úbytku napomohla nemoc, která způsobila značný pokles králíků a také viry, které na rysy přenesly kočky.
- Rys iberský má nejmenší genetickou variabilitu z kočkovitých šelem, tzv. efekt hrdla láhve. Ten bývá způsoben nízkým počtem jedinců, kteří se páří mezi sebou a tak jsou další generace více či méně příbuzné. Podobný případ je i u gepardů.

Zdroj: Wikipedie

Kam dál