Vítám Vás na mém blogu. Blog se zprvu věnoval modelům zvířat a byl ve formě virtuální zoo. Sběratelství se posunulo na minimum a začaly přibývat další koníčky, nyní na blogu najde rubriku pro každý můj koníček. Naleznete zde rubriku věnující se modelům a vlastně i zvířatům, teraristice, rostlinám, výletům, keslení a mé hobby pro modelování a pravěk představuje rubrika pravěku. Doufám, že se Vám bude blog líbit a budete se pravidelně vracet.

Maty26----



__-------______

Září 2017

Vzpomínka na léto

Včera v 16:36 | Maty26 |  moje malá botanická
Je tu sychravý podzim a s ním i chřipková sezóna. Bohužel už jsem se stihl nakazit :D Tak přikládám takovou malou vzpomínku na léto aneb letnění mých orchidejí. Letnění je pro většinu orchidejí prospěšné, pro některé dokonce nezbytné k tomu aby vykvetly u některých je naopak bez účinku a některým byste tím akorát tak uškodili (třeba phalaenopsis by letnění nemusel rozdejchat). Teď už mám orchideje a vlastně všechny pokojovky doma, až na chladnomilná dendrobia.



Zoo Olomouc

Pondělí v 16:06 | Maty26 |  Tipy na výlet
Zoo Olomouc se nachází v lesích podhůří Nízkého Jeseníku na Svatém Kopečku. Byla otevřena pro veřejnost v roce 1956. V současné době zabírá 42,5 ha a chová 1861 zvířat v 354 druzích. Zoo se rozprostírá v jehličnatém lese, momentálně má problém se škůdci a tak všude možně po zoo uvidíte pokácené stromy. Hned jako první v zoo uvidíte samozřejmě vchod, který je nový a velice povedený. Nalezneme zde 2 výběhy pro lemury kata - jeden menší před vstupem do zoo a ten větší už v samotné zoo. Kousek od vchodu je expozice kočkodanů husarských, jejich výběh není nijak extra zajímavý, ale jejich vnitřní ubikace mě zaujala, je totiž porostlá nějakou popínavou rostlinou a vypadá to vážně super. Poté jsme zavítali k pavilonu pro hrošíky, opice a medvědy malajské. Venkovní expozice jsou takové skleněné "vitríny". Ve výběhu hrošíků na první pohled zaujmou pletivové koule což jsou vlastně výběhy pro drápkaté opičky. Tento pavilon je nejstarším v zoo, pochází z roku 1958 a prošel mnoha rekonstrukcemi. Dále je zde pavilon žiraf s terárii, který slouží i jako zimoviště africké zvěře. Stádo žiraf se natoli krozrostlo, že pro žirafy vznikla návštěvníkům nepřístupná přístavba a v pavilonu jsou pouze rodící samice či jiní jedinci, které je potřeba oddělit. Zapomněl jsem napsat, že v zoo bylo narváno a tak byl problém i zaparkovat, tedy byl problém zaparkovat u zoo. Bylo zde i provizorní parkoviště s nápisem "parkoviště u zoo plno, u nás volno" a bylo to parkoviště z fotbalového hřiště. Fotbalisti asi mají radost :D Ale zpět k teráriím, nedalo se tam hnout, bylo úplně plno! Z naší rodiny jsem tam šel jen já a ani tak jsem toho moc neviděl... Ale vmáčknul jsem se ke korovci jedovatého, kterého se mi povedlo i celkem slušně vyfotit. Před pavilonem žiraf je rozestavěný pavilon Kalahari, který budou obývat hrabáči, medojedi surikaty a možná mi něco vypadlo :D Mezi těmito 2 stavbami je nástupiště na "safari". Nikde nemají napsáno, jestli je to zdarma nebo ne, nedočetl jsem se to ani na webu, což je první nedostatek (pro upřesnění vstupné se platilo, ale nevím kolik už). A vlastně ybch to ani safari nenazýval. Vláček projíždí asi 2 výběhy, do kterých jde vidět i z cesty okolo safari. Zbytek času jezdí vláček po návštěvnických trasách. Takže podle mě by bylo přesnější zoovláček než safarivláček. Navíc na webu slibovali žirafy, které v safari vůbec nebyly. Takže safari má u mě palec dolů. Cestou k medvědům můžeme vidět například dikobrazy či sovice sněžní. Expozice medvědů připomíná srub v moderním stylu a byla postavena v letech 2009/2010. Expozice zabírá asi 1 ha a tvoří jí 3 výběhy - jeden společný pro vlky a baribaly a další 2 pouze pro vlky. V době naší návštěvy zde byla 3 medvíďata. Kousek od této expozice je povedená moderní expozice pro levharty mandžuské (podle zoo pavilon). Expozice byla otevřena v roce 2013, tvoří jí 3 velké výběhy, karanténa a 4 vnitřní ubikace, které nejsou návštěvníkům přístupné. Celý objekt je tvořen uměou skálou a je zde i jedna nebo 2 jeskyně, kam návštěvníci můžou vstoupit a pozorovat zvířata přes skla, v jedné z těchte jeskyní jsou i WC. V okolí expozice je povedená výsadba. Takže tato expozice má ode mě velké plus. Levhart mandžuský je kriticky ohrožený druh, podařil se zde i odchov, což je super. Levharta jsem viděl, ale bohužel se mi ho nepodařilo přes upatlané sklo dobře vyfotit. Tato ulička je slepá, je zde průchozí výběh makaků, ale východ, takže se vracíme zpět kolem medvědů a vcházíme do pavilonu netopýrů. Sestra to vzdala jakmile zjistila, že jsou zde netopýři volně. Uprostřed pavilonu je ubikace pro fenka berberského, po stranách je prostor pro kaloně zlaté, které odděluje od návštěvníků pouze nízké sklo a tak mohou kaloni volně létat po pavilonu. Mně jeden kaloň prolétl nad hlavou, krásný pocit :D Nachází se zde ještě expozice pro mirikyni. V pavilonu je obrácený světelný režim a je hezky nasvícen. Jen teda když se otevřou dveře, tak vás přes nos praští zápach :D Ale s tím se musí počítat :D Tento navenek nezajímavý pavilon jistě stojí za návštěvu. Cestou k pavilonu šelem míjíme obří voliéru "bábovku" nazvanou podle svého neobvyklého tvaru, 32 m vysokou vyhlídkovou věž, na kterou radši ani nejdeme, protože se bojím výšek, problém mi dělala i vyhlídka Rumburak, natož tato olomoucká, která nemá zakryté strany :D Míjíme váýběh gepardů a jsme u pavilonu šelem. Naleznem zde mořská akvária mezi nimiž dominuje nádrž se žraloky. Z šelem zde nalezneme lvy berberské, jaguára amerického a jeho černou formu, tygra ussurijského, binturonga a poslední expozici obývají krokodýli čelnatí. Jejich epozice se mi velmi líbila. Za sítí jsou ptáci. Další expozicí, která stojí za zmínku je průchozí výběh klokanů. Vracíme se kolem pavilonu šelem k jihoamerickému pavilonu. Na venek opět nezajímavý pavilon. První část, kterou vidíme z návštěvnické trasy je expozice kotulů veverovitých. Před samotným vchodem je hezký nový výběh pro lenochody a mravenečníky čtyřprsté. Dále zde nalezneme mravenečníky velké a nějaké menší tvory například sklípkana. Pavilon samotný by mohl být více osázen zelení. Podle webu zoo jsou zde i orchideje, kterých jsem si nevšiml. Dále po cestě je výběh pro pižmoně, které jsem bohužel neviděl a trochu mě to mrzí a naproti jsou sobi, kteří se nechali hladit. Asi největší zážitek z celé zoo :D Naše návštěva se pomalu blíží ke konci. Vidíme 2 nové voliéry pro ary a zoborožce, jdeme okolo komplexu ubikací pro malé šelmy vidíme například surikaty či krásně zbarvenou charzu žlutokrkou a dostáváme se až k průchozímu výběhu makaků, na který jsme se těšil. Tento výběh je ve střední Evropě raritou. Výběhem vede visutá lávka, celkem se houpala, kupodivu mi to ani tolik nevadilo jako mámě :D A naše poslední zastávka je u výběhu vlků nejspíše hudsonových, možná polárních, mám v tom trochu zmatek, zoo chová oba druhy. Právě zde probíhá komentované krmení, ale moc toho neslyšíme. Tímto naše návštěva končí, teď už se jen vrátit zpátky ke vchodu, kde se nachází i východ. Zoo je spíše zastaralá, pavilony tak působí alespoň z venku. Jsme celkem kritik a tak mě tato zoo moc nenadchla, ale že by byla špatná, to říct nemůžu :) Ale myslím, že zoo jde správným směrem, nové expozice se mi líbí jen to safari ne :D

Tak to jsem se rozepsal :D Snad se to bude chtít někomu číst. Více fotek naleznete ZDE, ale nejsou nic extra, takže toho moc nečekejte.



Kotul veverovitý

14. září 2017 v 18:41 | Maty26 |  Amerika

Latinský název: Saimiri sciureus
Výskyt: Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Peru, Surinam, Portoriko a Venezuela
Biotop: řidší pralesy, lesy v okolí řek, mangrovy, bažinné oblasti, banánové plantáže
Věk: v zajetí i 20 let
Délka: 26 - 30 cm + 35 - 42 cm ocas
Váha: 0,6 - 1,4 kg

Způsob života: společenské zvíře, žije ve skupinách čítajících od 12 klidně i přes 100 jedinců

Potrava: dávají přednost rostlinné stravě - např. výhonky a plody, ale rádi si pochutnají i na masité stravě - např. hmyz, měkkýši, krabi a drobní obratlovci

Ochrana: málo dotřený (LC)

Rozmnožování: samice rodí po březosti trvající 24 - 26 týdnů jedno mládě, které nosí zprvu na hřbetě. Mládě je po několika dnech schopné již aktivně běhat a skákat, proto mu matka již nevěnuje velkou pozornost.

V českých zoo: Ústí nad Labem, Zlín, Praha, Olomouc, Brno a Děčín


Zajímavosti:
- Většinu času tráví na stromech, dolů slézají za vodou, případně za potravou.

- Jsou to velice energetické opice, většinu dne tráví lezením po stromech, skákáním z větve na větev a vřeštěním.

- Kotul veverovitý je nejmenší, ale nejkrásnější opice z čeledi malpovitých.

- Dorozumívají se jak zvuky, tak i zrakem. Důležitá je také moč, kterou se jedinci natírají. Slouží k označení území, ale i k rozeznání postavení jedinců, přičemž nejvyšší člen v tupě potírá svou močí jeho podřízené. Natírají si hlavně ocas a tlapky.

Značka: na fotce je model kotula od Schleich z roku 2013 jmeném Squirt

Zdroj: Wikipedie

Více fotek ZDE.

Expozice kotulů

13. září 2017 v 17:29 | Maty26 |  Areál zoo
Expozice kotulů vyrostla v části zoo zaměřené na Jižní Ameriku a tomu odpovídá i její styl - konstrukci tvoří kmeny, mezi kterými je natáhlá síť, je zde mnoho různých parkosů a lan na šplhání. Střecha je pokryta suchými palmovými listy s okny. Ubikace je znatelně menší než voliéra a je nabarvena různými odstíny zelené, zboku je obložená kmeny, zepředu pískem. Dovnitř lze nakouknout oknem.

Typ: expozice

Rok otevření: září 2016

Velikost: Venkovní voliéra má tvar šestiúhelníku o délce jedné strany kolem 3,6 m (20 cm) a výška i se střechou činí celkem 6,3 m (35 cm). Vnitřní ubikace je dlouhá 3,6 m, široká 2,5 a vysoká 3,2 m (20 x 14 x 18 cm). Celková délka expozice tedy činí 9 m a je široká 7,7 m (50 x 43 cm).

Měřítko: 1:18

Inspirace: více méně z mé hlavy


zvířata v expozici:


Phalaenopsis

4. září 2017 v 19:51 | Maty26 |  moje malá botanická
Phalaenopsis je orchidej z jihovýchodní Asie. Hybridy tohoto druhu jsou nejprodávanější orchidejí vhodnou pro začátečníky. Péče není nikterak složitá - orchidej je zasazená v korovém substrátu, se zálivkou nám poradí kořeny - jsou-li zelené, tak je orchidej napitá, jsou-li stříbrné a substrát suchý, namočíme orchidej cca na 30minut do dešťové nebo odstáté vody. Nerosíme, kdyby se voda dostala do srdíčka (středu rostliny), tak nám uhnije. V přírodě roste na stromech vzhůru nohama, proto není zvyklá na vodu ve srdíčku. Já mám 12 hybridních phalaenopsisů a 1 botanický - phalaenopsis pulchra. Většina je kupována po odkvětu, takže barva bude překvapením. Barvy, které vím jsou: fialovobílý, růžový, bílý s fialovými tečkami, XXL bílý, mini růžový, žlutý, drobnokvětý fialový a drobnokvětý bílý. Více fotek naleznete ZDE.